Dne 18. 10. 2022 se uskutečnil „Kulatý stůl na téma – Jak posílit mediální gramotnost dětí a mládeže.“ Kulatý stůl organizovalo Sdružení VIA v rámci projektu Zvyšování regionálních kompetencí ve výuce mediální gramotnosti v České republice, reg.č. VV-MGS-002, financovaného z Finančního mechanismu Norska 2014 – 2021, program Vnitřní věci. Projekt je realizován pod aktivitami Akademie mediální gramotnosti.
Hosté kulatého stolu:
Z kulatého stolu vzešla 4 témata:
- Metodická podpora, materiály, školení
- Učiliště a odborné školy
- Jednotná platforma
- Kultivace veřejného vnímání mediální gramotnosti
Metodická podpora, materiály, školení
pro formální i neformální pracovníky ve vzdělávání
Formální i neformální vzdělavatelé v současnosti mají možnost vybrat si z poměrně široké škály metodických materiálů, školení i podpůrných aktivit, které jim mohou pomoci s uchopením tématu mediální gramotnosti. Pokud je u těchto vzdělavatelů motivace, kapacita a podpora jejich nadřízených, tak mají možnost téma uchopit, vzdělat se v něm a implementovat do svých aktivit. Zde je potřeba dodat, že vzdělávání musí být ucelené. Neplatí, že každý kousek pomáhá, naopak může člověka zmást.
Pro lepší přístupnost k materiálů i expertům či organizacím, které nabízejí služby mediálního vzdělávání, je potřeba síťování a spolupráce jednotlivých aktérů. Zde se stále objevuje nedůvěra a obava ze ztráty know-ho či potenciálního zdroje.
- Nejasná pozice informační/mediální gramotnosti v rámci kurikula (RVP).
- Časová kapacita vzdělavatelů
- Neví, kam se obrátit
- Je toho moc, nevíme, co s tím
- Nepodporující prostředí vedení, rodiče dětí (zejména v lokalitách Ústecko, Karlovarsko)
- Vysoká míra nedůvěry při síťování a spolupráci mezi subjekty
- Probíhající revize RVP a možnost posílit roli mediální gramotnosti.
- Začínající/nováčci na poli mediální gramotnosti – potřebují podporu při implementaci konkrétních aktivit/cvičení s dětmi a mládeží
- „Podřimující“ – chtěli by něco dělat, ale musí překonat různé bariéry, např.: naráží na neochotu ze strany vedení, zřizovatelů, rodičů, můžeme je podpořit v argumentaci, proč jsou tyto aktivity důležité, přijet do jejich lokality a ukázat či pomoci prezentovat téma, nebo nemají kapacitu, chybí jim vhodné materiály, nejsou dostatečně odborně připravení aj.
- Sítě, na které je možné, zaměřit podporu: Sítě mateřských center, Domy dětí a mládeže, v regionech i sítě typu hasiči či sportovci
- Vznik jednotného rozcestníku/platformy, který by sdružoval již dostupné materiály či organizace a iniciativy působící na poli mediální gramotnosti (dále viz samostatný bod jednotná platforma)
- Vznik databáze expertů a expertek
Doporučení
- Kvalitní marketing stávajících iniciativ a aktivit zvyšující mediální gramotnost, aby se nabídka podpory dostala i k výše uvedeným pracovníkům
- Zapojení a využití knihoven pro výuku mediální gramotnosti
- Explicitní nabídka i pro neformální vzdělavatele např. na webu či jiných propagačních materiálech (v záložkách je často uveden jen učitel a např. sociálního pracovníka nenapadne, že může také zdroj využít či navázat spolupráci)
- Networking mezi jednotlivými aktéry navzájem a vytvoření lokální sítě expertů, na které se mohou pracovníci v regionech obracet (také viz jednotná platforma)
- Využít knihovny nejen jako potenciální vzdělavatele tématu mediální gramotnosti, ale i jako funkční sítě propojení mezi dalšími aktéry na regionální úrovni
- Využití dalších již existujících platforem sdružující organizace/iniciativy/aktéry: Občankáři, Eurodesk, Eurocentra, Nadace OSF, projektu Co dokáže knihovna?, CT EDU, Učitelé plus, databáze novinářů na JSNS, expertní databáze AMO, NF Modrá rybka, registr sociálních služeb, nově vznikající rozcestník v rámci Akademie mediální gramotnosti
- Společný, pozitivní tlak vůči řízení vzdělávacího systému ve věci zařazení informační gramotnosti jako jedné z nejdůležitějších součástí vzdělávání (počátečního i celoživotního).
Učiliště a odborné školy
Střední vzdělání a střední vzdělání s výučním listem (dříve nižší a střední odborné vzdělání) tvoří necelých 40 % škol středního vzdělávání. Zejména na těchto typech škol v regionech se objevuje problematika radikalizace už samotného vedení školy, aktivní učitel zde čelí tlaku i ze strany rodičů, kteří si nepřejí, aby tato témata ve škole byla probírána. Množství dětí, které tímto systémem projdou, není zanedbatelné a nabízí se tedy zaměřit pozornost i na tuto oblast.
- Radikalizace atmosféry, často i samotného vedení ve škole (v závislosti na sociálním prostředí).
- Téma mediální gramotnosti není veřejností/rodiči vnímáno jako téma, které by se mělo ve škole probírat
- Nulová až záporná podpora aktivních učitelů – učitel buď ze školy odejde, nebo učí jiný předmět
- Téma mediální gramotnosti přebírají jiné organizace/iniciativy v dané oblasti – sociální služby, komunitní centra, volnočasové kroužky apod. (v souladu s posílenou rolí informační/mediální gramotnosti).
Doporučení
- Zaměřit se na podporu organizací, které v daných regionech působí a suplují vzdělávání v tématu mediální gramotnosti (např. doporučení knihoven jako zprostředkovatelů vzdělávání v oblasti informační/mediální gramotnosti)
- Podpora síťování mezi těmito organizacemi/iniciativami
- Osvěta a cílené vzdělávání pro pracovníky neziskových organizací (sociálních pracovníků a dalších) a iniciativ v daných lokalitách
- Navázání na odborníky v tématech mediální gramotnosti v dané lokalitě (viz Platforma a Metodická podpora)
Jednotná platforma
Mít jednotné místo, které by zaštítilo toto téma a pro vzdělavatele by bylo instancí, kam se obrátit, by bylo vítáno. Návrh na databázi aktivitních učitelů, které by bylo možné oslovit, však není kvůli kapacitě učitelů a dalších vzdělavatelů možný. Naopak platforma či rozcestník, kde by bylo možné sdružovat aktivní organizace, iniciativy a experty už by bylo možné vytvořit a pak jednotně propagovat. Platforma či databáze expertů by měla zaštiťovat kvalitu a být tedy místem, kam se organizace a aktivní jednotlivci ze škol či organizací mimo školy budou obracet a poptávat experty pro školení, či vyhledávat odkazy na ověřené organizace. Vytvoření takovéto platformy by vyžadovalo oslovit a vyhledat aktivní organizace a následně je nutné takovou platformu udržovat a aktualizovat. Shoda panovala na tom, že by tuto platformu měla zajistit stabilní organizace, ideálně nezatížená negativními konotacemi. Otázka ale pořád visí nad rozsahem takové platformy, v současnosti už jich několik existuje (viz doporučení v bodě Metodická podpora…) a není tedy jasné, zda je potřeba vše sjednocovat, či se zaměřit třeba jen na databázi expertů.
- Nutnost dlouhodobé udržitelnosti a aktuálnosti platformy
- Nefunkčnost současných sítí, případně zatížení negativním diskurzem
- Možnost pro knihovny, jakožto sítě, které jsou i v regionech a veřejností jsou vnímány neutrálně
- V dlouhodobém horizontu i případně nová instituce, která patrně bude muset vzniknout v návaznosti na regulaci digitálních technologií a médií (jako reakce na digitální dekádu vyhlášenou z EU a její snahou regulovat digitální trh, úložiště, AI atd.)
Doporučení
- V současnosti využití dalších již existujících platforem a organizací viz metodická podpora
Kultivace veřejného vnímání mediální gramotnosti
Chybí institucionální podpora a pozitivní podpora zvyšování mediální gramotnosti a vzdělanosti ve veřejném prostoru obecně. I když z dat vyplývá, že vůle něco dělat je, není jasné co a kdo by za to měl být odpovědný. Ani na úrovni státního aparátu není jasné, pod koho a kdo za mediální gramotnost odpovídá a prosazuje či lobbuje za její implementaci či směr. Často chybí debata založená na faktech, bez názorů a emocí, která by ukázala, že je možné získat pouze „informace“.
Svou roli zde sehrávají i média, která by se v ideálním případě měla o mediální gramotnost a vzdělávání zasazovat, ale i ona čelí mnoha bariérám – ve vedení, vlastnictví, špatnému mediálnímu obrazu (veřejnoprávní média) atd. Kontrolní instituce se nestíhají přizpůsobit současným trendům nových komunikací, na což nestíhá reagovat ani legislativní rámec.
Jako reakce na tuto situaci vznikají iniciativy zdola od novinářů, např. iniciativa Sherlock Hoax, nové profily na sociálních sítích typu DOKONTEXTU, Politika nejen pro mladé apod. Profilů, které se tématu věnují, vzniká velké množství v různé kvalitě. Profily si zájemci vyhledávají sami, musí tedy být schopni rozlišit kvalitní obsah, od méně kvalitního.
- Chybí jasný leadership/ownership tématu
- Legislativní rámec nereflektuje současné trendy
- Vzdělávání široké veřejnosti, aby byli schopni rozlišit kvalitní zdroje
- Sdílení a doporučování kvalitního obsahu
- Společná lobbistická síla za účelem zvyšování mediální gramotnosti v ČR a podpory organizací/iniciativ, které vznikly zdola
Doporučení
- Důsledné odkazování na zdroje, jakožto známka kvality profilu
- Potřeba kultivace informačního prostředí – kritickou debatou mezi subjekty s rozdílnými názory ve veřejném prostoru
- Společný lobbying