Autor článku: Zdeněk Ryšavý.
Dezinformace o Romech a mezi Romy se staly pro společnost viditelným problémem zejména v létě 2023, kdy vzniklo napětí mezi částí Romů a Ukrajinci. Historicky byli častými oběťmi dezinformací, například o bezplatném vstupu na koupaliště, ale právě Romové. V roli těch, kteří dezinformace šíří, se ocitli až po roce 2015, kdy se objevily protiuprchlické dezinformace šířené částí romské populace. S nástupem pandemie COVID-19 začaly dezinformace mezi Romy kolovat ve větší míře. Po útoku Ruska na Ukrajinu se tento trend potvrzuje a mezi Romy se šíří dezinformace o ukrajinských neonacistech. K nárůstu napětí vedou v mnoha případech také zveličené nebo nepřesně popsané incidenty mezi Romy a Ukrajinci.
Dezinformace o Romech
Romové byli častým terčem dezinformací zejména v letech 2006 – 2016, kdy o nich kolovaly falešné zprávy především na sociálních sítích a v médiích. Stačí si vzpomenout na neustále se opakující dezinformaci, že Romové mají v létě bezplatný vstup na koupaliště nebo pravidelně se objevující nepravdu o lécích zdarma pro Romy.
Jako jeden z nejznámějších příkladů, a svým způsobem i zlomový případ šíření nepravdivých informací o Romech v médiích, se často uvádí kauza Parlamentních listů. Ty zveřejnily falešnou zprávu o romském pokladníkovi, který okradl právě založenou romskou stranu. Parlamentní listy byly nuceny nakonec přiznat, že publikovaly lež. Dezinformaci poté bez jakéhokoli ověřování přebrala i některá mainstreamová média, která se ze situace ale poučila a následně změnila některé své redakční postupy. V letech 2011 – 2012 se v médiích začaly objevovat vymyšlené nebo zveličené útoky Romů. Tyto případy pak vyvrcholily kauzou patnáctiletého ukrajinského chlapce z Břeclavi, kterou někteří označují jako jednu z největších lží v dějinách české žurnalistiky. Tehdy patnáctiletý Petr z Břeclavi se zranil, když se předváděl před kamarády. Protože se bál svojí matky, vymyslel si lež o tom, že ho zbila skupina Romů, kterým nedal cigaretu.
Do Břeclavi přijelo přes dva tisíce příznivců krajní pravice a několik stovek z nich se pokusilo proniknout do Romy obývané části města. Další Romové čelili otevřenému rasismu a nenávisti. Média na verzi chlapce nejprve přistoupila. Poté, co se ukázalo, že lhal, začala být velká média k těmto případům pozornější a počet zavádějících článků klesl.
Část Romů jako dezinformátoři: Migrační krize a Covid-19
S nástupem migrační krize v roce 2015 se začal objevovat fenomén šíření dezinformací i ze strany některých Romů. Protiuprchlické hoaxy se mezi Romy nicméně nešířily nijak masivně, šlo spíše o jednotky příspěvků na sociálních sítích.
Ve větší míře začali Romové šířit dezinformace až s pandemií onemocnění COVID-19, což přispělo k tomu, že mnoho Romů očkování odmítalo. Na Facebooku kolovalo mezi romskou populací mnoho fám a lživých příběhů o škodlivosti a údajně až smrtelných následcích očkování, nebo o tom, že Romové dostávají jiný druh vakcíny, než majorita.
Mezi romskou populací byla následně ve srovnání s majoritou nižší proočkovanost, což posléze vedlo část romských aktivistů k tomu, aby se zapojili do vyvracení podobných dezinformací.
2022: Dvojí metr k romským uprchlíkům z Ukrajiny napomohl k šíření dezinformací
To, co přišlo po napadení Ukrajiny Ruskem, mnoho odborníků ale neočekávalo. Jak ukazuje mimojiné nedávný výzkum pro zpravodajský web Českého rozhlasu iROZHLAS.cz, odolnost proti dezinformacím je přímo úměrná důvěře v systém, vládu a spravedlnost. A ta je mezi Romy velmi malá. Přístup „systému“ vůči romským uprchlíkům v roce 2022 to mezi mnohými Romy potvrdil.
Všichni viděli záběry z Hlavního nádraží v Praze, kde stovky romských žen a dětí prchajících před válkou na Ukrajině ležely na zemi nádražní haly. Dvojí metr v přístupu k těmto uprchlíkům byl dalším hřebíčkem do rakve důvěry ve stát. Romové byli opět občané druhé kategorie.
Fotografie: Lukáš Cirok
Kremelská propaganda situace záhy využila a mezi Romy se masivně začaly šířit dezinformace o ukrajinských neonacistech. “Vyčistit Ukrajinu od nacistů,” bylo jedno z prvních hesel, se kterým prezident Putin zahájil okupaci Ukrajiny. Stejná lež se často opakovala v různých diskuzích i mezi Romy a jako důkazy byly přikládány například fotky hajlujícího prezidenta Volodymyra Zelenského.
Vzhledem k tomu, že Ukrajina se mezi lety 2014 – 2020 potýkala s pravicovými extremisty, kteří útočili na Romy nebo byli v batalionu Azov, bylo vyvracení těchto dezinformací obzvlášť složité. Bylo těžké vysvětlit, že oficiální představitelé Ukrajiny se už od roku 2014 proti těmto radikálním uskupením jasně vyjadřují, a ukrajinské ministerstvo vnitra už v roce 2014 nařídilo jejich odzbrojení.
2023: Dezinformace o útocích Ukrajinců na Romy
Romové nejen že viděli ležet na Hlavním nádraží romské uprchlíky, ale začali si všímat i toho, že se najednou v ČR objevilo velké množství možností k bydlení. Ukrajinští uprchlíci, kteří nebyli romského původu, začali po dočasném pobytu opouštět ubytovny, a dařilo se jim nacházet důstojné bydlení. Čeští Romové na ubytovnách zůstali, což přispělo ke zvyšování frustrace a negativních postojů proti ukrajinským uprchlíkům. Tyto negativní nálady ostatně rostly v celé české společnosti.
Horké léto ve vztazích mezi částí Romů a Ukrajinců se blížilo. Rozbuškou se stala nešťastná tragická událost, k níž došlo 10. června v Brně. Poblíž tramvajové zastávky Přístaviště se dostalo do hádky několik osob a strhla se potyčka, při které cizinec z Ukrajiny nožem zranil dva muže. Jeden z nich, 23letý romský mladík, později svým zraněním podlehl v nemocnici.
Veškerá frustrace vybublala na povrch. Policie ani vládní činitelé v prvních chvílích nepochopili, co se mezi romskou komunitou děje, a jejich počáteční rétorika, kdy k informování o události přistoupili, jako kdyby někdo ukradl rohlík v krámě, nebyla adekvátní. Ministr vnitra Vít Rakušan se k bouřící části romské komunity po naléhání romských aktivistů vyjádřil až po třech dnech, což je v době sociálních sítí velmi pozdě.
K nedůvěře v systém a frustraci z preference ukrajinských uprchlíků před Romy se v tu chvíli přidal i strach z organizovaných útoků na Romy, který byl vyvolán nepravdivými a nafouknutými informacemi na sociálních sítích. Ministrovi Romové nevěří a někteří z nich se připravovali pořádat demonstrace po boku extremistů, kteří obdobně postupovali v letech 2011 – 2012 proti Romům.
„Frustrace vychází z laxního přístupu státních orgánů v případě Romů, strukturálního anticiganismu, se kterým se setkáme ve většině institucí počínaje od lokálních, státních až po mezinárodní instituce. Jeden obrovský problém – strukturální anticiganismus!“ uvedli na serveru Romea.cz politolog, člen Rady vlády pro záležitosti Romů Tomáš Ščuka a Michal Mižigár, historik a romista.
Mezi tím na sociálních sítích vykrystalizovala skupina 7 – 10 romských influencerů, kteří ve svých častých vysíláních vyjadřují své názory na současné dění týkající se především Romů, tzv. lajfkařů. Ti začali Romy burcovat proti Ukrajincům, nafukovali některé události a do veřejného prostoru pouštěli celou řadu dezinformací.
Od konfliktu dětí v Přerově až k demonstraci v Krupce
Přes sto Romů přišlo v pondělí 10. července před policejní stanici v Přerově a žádali policisty, aby přijali trestní oznámení od matky malé holčičky, která měla být odpoledne ohrožována dvěma ukrajinskými dětmi nožem. Nedůvěra Romů v systém v kombinaci s nepříliš šťastným jednáním policistky, která nedokázala romské matce vysvětlit, že přijala její oznámení a policie případ opravdu vyšetřuje, vedli ke zbytečné eskalaci. Nakonec se ukázalo, že šlo pouze o verbální konflikt mezi dětmi.
I této události se chopili romští lajfakři a šířili ho s jednoznačným poselstvím: „Už i ukrajinské děti útočí na romské noži.“
Foto Petr Zewlakk Vrabec
Těsně po případu v Přerově následoval konflikt 16. července v severočeské Krupce. Na záběrech, jež se okamžitě začaly šířit na sociálních sítích, je vidět zásah městských strážníků, kteří zadrželi dva cizince. Ti měli předtím podle místních sexuálně obtěžovat několik romských dětí. “Ukrajinci zavřeli asi 3 nebo 4 děti do sklepa, kde je chtěli znásilnit,” tvrdil například jeden z Romů na sociální síti Facebook přímo z Krupky.
Policie po nátlaku neziskových organizací a romských aktivistů začala reagovat. Už druhý den například jednoznačně vyvrátila, že nešlo o občany z Ukrajiny. Později se ukázalo, že i tento případ byl v počátečních fázích lajfkaři popisován velmi zkresleně.
Kombinace prevence a represe
Ve druhé polovině července se začala situace uklidňovat. Vliv na to měla kombinace represivních a preventivních opatření.
Policisté medializovali případy, ve kterých obvinili z trestných činů šiřitele poplašných zpráv na sociálních sítích. Příkladem může být událost v Přerově, kdy policisté velmi rychle vypátrali ženu, která na sociální síti Facebook tvrdila, že jí napadli Ukrajinci a chtějí zabít všechny Romy. Krátce před tím policisté během několika hodin odhalili dalšího podezřelého, který sdílel nepravdivou informaci o pobodání jedenáctiletého chlapce Ukrajinci v Sokolově.
Proti šíření dezinformací mezi Romy se snažila bojovat i vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková a další experti z ministerstev a neziskových organizací. Vytvořili pracovní skupinu, která rychle reagovala na dezinfoscénu a deeskalovala situaci na lokální úrovni.
Ke zklidnění případného napětí a nepokojů v obcích či městech vytvořila tato skupina například pro radnice tzv. desatero krizové komunikace. Stanovený postup má přispět k předcházení či k utlumení konfliktů i zamezení šíření dezinformací a zneužití situace extremisty.
Příkladem dobré praxe může pohotová reakce institucí a médií na říjnovou událost v Rýmařově na Bruntálsku, kdy osmnáctiletý útočník napadl o dva roky staršího Roma. Ve spolupráci se zpravodajským serverem Romea.cz policie rychle potvrdila, že nešlo o útok skupiny Ukrajinců. Do situace ve městě se kromě Luciee Fukové vložil i starosta města, který začal komunikovat s místní romskou komunitou a sešel se i s rodinou napadeného mladíka, aby vyhrocenou situaci zmírnil. „Celou situaci od počátku monitorujeme a řešíme ve spolupráci s Policií ČR a rodinnou napadeného,“ uvedl ve vyjádření na oficiálních stránkách města k situaci starosta Luděk Šimko.
Dezinformace mají negativní dopad na romskou komunitu i na celou společnost. Jak se ukázalo v letech 2011 – 2012 nebo v létě 2023, vedou k nedorozuměním, strachu, nenávisti a násilí. Romové se cítí ohroženi a diskriminováni, nedůvěřují systému a vládě ČR, kterou velmi často označují za viníka špatné situace. Mimo jiné i proto se někteří z nich zúčastnili v létě protiukrajinských protestů a demonstracá