Jak Norsko přistupuje k problematice mediální gramotnosti dětí a mládeže? Jak funguje zapojování formálních i neformálních subjektů? A co za inspiraci si odvážíme ze studijní návštěvy v Oslu, která proběhla v září 2022? Přinášíme třídílný seriál přibližující norskou inspiraci.
V druhé polovině záři jsme měli možnost navštívit našeho norského partnera, organizaci Åpenhet, sídlící v hlavním městě Oslo. Během tří dnů jsme se setkali s celou řadou organizací a iniciativ, které se na poli mediální gramotnosti v Norsku pohybují, a zeptali se jich na jejich zkušenost s posilováním obranyschopnosti dětí a teenegerů proti dezinformacím. Zajímalo nás především zapojování neformálních aktérů, jako jsou knihovny, muzea a neziskové organizace, a jejich aktivity pro děti a mládež v regionech. Asi nebude velkým překvapením, že norská zkušenost je zcela odlišná od té české.
Mediální gramotnost jako součást širšího konceptu boje proti radikalizaci a extremismu
Na šest norských institucí, které se vědecky zabývají jevy jako rasismus, hate speech, extremismus, ale i holocaust a dějiny 20. století spojilo své síly, vyvinulo a od roku 2013 nabízí po celé zemi rozvojový program pro školy s názvem Dembra (Democratic preparedness against antisemitism and racism). Prostřednictvím vzdělávacího centra, která vzniklo v rámci Dembra projektu, se do programu postupně zapojují i nejrůznější vzdělávací instituce napříč celou zemí, které program dále nabízí.
Hlavním cílem programu je jednak vybavit učitele didaktickými materiály a nabídnout jim tréninky v této oblasti a jednak uskutečňovat přímo na školách tematické workshopy, a tím předcházet u dětí a mladých lidí vytváření předsudků a nenávistnému chování k menšinám a jinakosti. „Rolí učitele je i zajištění sociální koheze ve třídě. Učitel má odpovědnost za to, aby jednotlivci nebyli vyloučeni z kolektivu, což by mohlo mít za následek jejich postupnou radikalizaci,“ vysvětluje nám během schůzky Claudie Lenz, která v rámci projektu zodpovídá za vzdělávání pedagogů. Program pedagogům pomáhá rozpoznávat rizikové chování a dává jim návody, jak v takových situacích postupovat. „Musíme umět včas identifikovat kritické body v chování jednotlivce, které by mohly vést k jeho příklonu k extremistickým skupinám, a ideálně tomu předcházet,“ dodává odbornice.
Jednou z šesti zakládajících organizací je Norské centrum pro studium holocaustu a menšin (The Norwegian Center for Holocaust and Minority Studies, HL-Senteret). To se stalo hlavním nositelem je programu Dembra a zároveň nabízí školám další aktivity. V době naší návštěvy například probíhala interaktivní výstava s názvem (Ne)viditelní – Každodenní rasismus v Norsku (In/Visible – Everyday racism in Norway). Výstava poukazovala na rostoucí norský fenomén, kterým jsou latentní projevy rasismu u mladých lidí a zejména jejich dopady na dospívající Nory z řad židovské, muslimské nebo sámské menšiny. Právě téma inkluze je vedle prevence radikalizace dalším tematickým pilířem Dembra prorgramu a workshopů pro školy.
Tip:
Na webových stránkách programu jsou k dispozici i rozsáhlé výukové materiály zpracované v několika jazykových mutacích včetně angličtiny.
V dalším díle se budeme věnovat norským fact-checkingovým a mediálním projektům jako dalšímu z přístupů v boji proti dezinformacím a nenávisti ve společnosti.